Farmáři do Evropy nepatří, aneb po nás CO2
Problémem číslo jedna v zemědělství posledních 3 - 4 dekád je ohromný nárůst utužování půdy těžkou a výkonnou technikou. Utužená půlda ztrácí schopnost přijímat srážkovou vodu a navíc kapilární systém v ní umožňuje vzlínání a následné odpařování vody z velkých hloubek.
Jestliže 1 kubický metr půdy zadrží 400 litrů vody, potom 1 centimetr hloubky dobrého zpracování zadrží na jediném hektaru 40 kubíků vody. Nezadrží je samozřejmě napořád. Čás vody se znovu odpaří, část se vsákne do podorniční vrstvy a část postupně odteče.Postupně! Nikoliv naráz, z ohromnou potenciální energií, díky které s sebou vezme rodící se úrodu i poslední zbytky ornice a živin v ní obsažených.
Trendy směřují ke stále méně kvalitnímu zpracování půdy. Je to dáno především vysokou náročností. Farmáři nemají lidi (práce v zemědělství je velmi špatně placená), drahé jsou energie, služby. Farmáři se orientují na plodiny, které jim - celkem pochopitelně - zajistí co největší zisk. To je dnes jednoznačně, díky nesmyslným systémům dotací, kukuřice a řepka. Řepka musí být v zemi do konce srpna, kukuřice zase bývá na poli dlouho na podzim. Na klasické zpracování podmítka - orba - předseťová příprava není čas. Namísto toho, aby se půda podmítkou a orbou postupně prokypřila a převrátila do hloubky cca 25 cm, a to co nejdříve po sklizni předchozí plodiny, nechala se pořádně odpočinout a vsáknout povrchovou vodu včetně postupně tajících sněhů, zpracovává se do hloubky nejvýše 18 cm, a to až těsně před setím následné plodiny. Do té doby srážková voda víceméně volně odtéká a spodní voda je kapilární elevací dopravována na povrch a odpařuje se.
I kdybychom počítali jen ztráty vzniklé nezpracováním dobrých 7 cm vrstvy ornice, přijdeme tak o cca 2,5 kubíku vody na 1 hektar. Hlavní potíž je však v tom, že zpracování přichází až těsně před setím. Když myslím těsně, myslím tím těsně - doslova pár desetin vteřiny či vteřin před zasetím. Dnešní secí stroje - to jsou především všelijaké kombinátory, kultivátory, kypřiče, drtiče hrud a podobně, na které lze namontovat výsevní ústrojí a vpravit tak osivo do půdy. Ztráty vody jsou tak o řád i dva vyšší. Ročně přicházíme o stovky milionů krychlových metrů vody. Abychom ji zadrželi, budeme stavět nové přehrady a zaplavovat další ekologicky cenná území...
Ano, slučují se operace, minimalizují se přejezdy, ale jaký je výsledek? Celý rok je půda prakticky nezpracovaná, voda se nevsakuje, spodní voda vypařuje. Obrovské výkony ocelových dinosaurů prohánějících se po polích (dnešní stroje, včetně secích, dokážou pracovat při rychlostech blížících se 20 km/h) se přenášejí přes pneumatiky či pásy na půdu a utužují ji ne ve svislém směru (tíhovou sílu lze rozložit na velkou plochu), ale ve směru vodorovném. Hnací sílu už tak dobře rozložit nelze.
Vzniká začarovaný kruh. Půdní škraloup na povrchu polí leží po většinu roku. Místo toho, aby byl orbou účinně rozrušen a zapraven do spodní vrstvy ornice, kde by byl následně zpracován půdním životem (hmyzem, žížalami, hraboši, hlodavci apod.), je utužován obludným výkonem zemědělských strojů. Traktory vyšších výkonových řad mají výkon na úrovni posunovací lokomotivy.
Nářadí tak klade v zemi větší odpor a vyžaduje - podle představ farmářů - výkonnější hnací stroje. Tak pořád dokola.
"Nejmodernější" trend dneška je zpracování půdy jen úzkém řádku, do kterého přesný secí stroj zapraví semínko. Takže místo toho, aby farmář alespoň nakypřil například pod kukuřici půdu plošně, zpracuje jen cca 5 cm "široké" proužky, do kterých pak zaseje. Pokud má kukuřice rozteč řádků 60 cm, zpracuje tak pouhou 1/12 plochy! No není to úžasné? Víte, kolik ušetří? Ušetřené peníze může investovat třeba do satelitní elektroniky, která mu navede traktor na řádek s přesností 2,5 cm.
Ale kam se vsákne voda?
Byl to úžasný zážitek, na tom veletrhu. Bez legrace. Člověk tak nějak nové trendy a směry vývoje zná, ale když je vidí všechny pohromadě...
Stroje, které si samy najdou digitální mapy pozemků, které obdělávají, spočítají si optimální trasy přejezdů, včetně potřebných souvratí, a po těch trasách se pohybují s maximální odchylkou cca 2 - 3 cm (a to některé mají pracovní záběr až 20 metrů!!!), dojírny, které samy krávě ošetří vemeno, navléknou strukové nástavce, krávu podojí, nakrmí, sejmou nástavce, opláchnou, vydezinfikují, pohlídají krávě krmnou dávku, včetně toho, že "vyženou" krávu, která chce podojit příliš brzo, plečky, které samy rozeznají kulturní plodinu od plevele, to vše jsou úžasní pomocníci.
Když ale člověk vidí monstra dosahující výkonů lokomotiv převážejících po polích desítky tun materiálu tam a sem, když si uvědomí, že nejméně polovinu plochy veletrhu zabraly stroje pro víceméně bezorebné zpracování půdy, říká si: "Kde to jsme? V Americe? V Austrálii?" Ano, tam takové mamuty užijí. Mají obrovské plochy nekvalitní půdy, kterou musí rychle zpracovat a snížit její kvalitu už skoro není kam. Potřebují rychlost, výkon, velký záběr.
Ale my jsme v Evropě. Máme poměrně málo půdy, ale oproti Americe či Austrálii díky klimatu velmi kvalitní. Ta půda má přirozený humus, umí udržet půdní život i vláhu. Tak proč si ji ničíme?
Farmáři do Evropy nepatří. Do Evropx patří zemědělci. Lidé obdělávající půdu,. nikoliv jen bezohlední exploatátoři. Myslím, že to je velká výzva pro státy, potažmu EU. Přestaňte nesmyslně hlídat miligramy CO2 ve výfukových plynech a začněte se věnovat kvalitě půdy. Bez dobré půdy nebude voda. A bez vody nebude život. A bez života zbude - víte, co. Jen ten CO2.
PS Viděl jsem tam dokonce i pluhy. Asi tři nebo čtyři. Naděje ještě žije :-)
Lumír Vitha
FVE přemítání, pro příště už nepáchnoucí benzínem, aby to někoho nemátlo
Potřetí usedám ke klávesnici, abych veřejně popřemýšlel, proč FVE, vlastně kompletně OZE, ano, nebo ne. Podle reakcí pod mými dvěma předchozími texty usuzuji, že je to téma přinejmenším dráždivé. Vlastně neusuzuji, spíš se to
Lumír Vitha
FVE zamyšlení páchnoucí benzínem - pokračování
V pátek jsem si položil otázku, proč se zasazovat o další závislost na zdrojích energetických surovin ze zemí s těžko předvídatelnými režimy, když k nám dopadá dostatek energie ze slunečního záření, které je zdarma
Lumír Vitha
Malé fotovoltaické zamyšlení trochu páchnoucí benzínem
Dnes se opět po nějakém čase v tisku objevila informace o tom, že země OPEC snižují těžbu ropy, aby udržely, případně zvýšily cenu. Což mě přivedlo k tomu, hodit na papír otázku, kterou už mám na jazyku dlouho.
Lumír Vitha
Za co bych stávkoval? - Pokračování
Nebo spíš rozvinutí toho, co jsem napsal v pátek. To proto, že debata pod článkem se stočila pouze na školné, jako kdybych označil školné za univerzální všelék. V úvodu pro přehlednost zopakuju stěžejní odstavec zmíněného textu.
Lumír Vitha
Za co bych stávkoval?
Na pondělí se chystá generální stávka, byť podle způsobu informování médií to vypadá jako stávka učitelů za vyšší platy. No neva, zůstanu jako učitel u toho, že i tak se to dá vyložit a že tudíž celkem snadno dopředu odhadnu,
Lumír Vitha
Je Prigožin skutečně mrtvý?
Po středeční nehodě letadla na trase Moskva - Petěrburg existuje možnost, že opravdu mrtvý je. I když - řečeno slovy klasika - možná ještě trochu žije.
Lumír Vitha
Hybrindák už bůhvíkolikátý aneb Někdo se hybridem už narodil
Minule jsem skončil u hybridů, které už se aspoň chvilku umějí chovat jako elektromobily. Řeč byla o vozech, které vycházejí ze sériových modelů a využívají s nimi mnoho společných dílů, včetně poháněcí soustavy. Ale na konci
Lumír Vitha
Hybrindák 4 - Skutečný hybrid
Minule jsme si řekli něco o mild hybridech (dnes se jim říká full hybridy). Zapomněl jsem dodat, že je to technologie převzatá s Formule 1, takže nějaký smysl to rozhodně má. Dnes jsou na řadě pokročilejší technologie,
Lumír Vitha
Hybrindák 3 - co to vlastně hybrid je?
Už potřetí se chystám otřít si hubu hybrindákem, a pořád jsem ještě neřekl, o čem to vlastně bryndám. Co si vlastně máme pod tím pojmem "hybrid" představit. Slovník cizích slov nám říká,
Lumír Vitha
Hybrindák 230613 - Je fajn, když to jde bez kol a hřídelí
Od nepaměti se veškerá síla, veškerý pohyb, přenášely pomocí kol a zubů, řemenů, řetězů, hřídelí a táhel, rohatek a vahadel, zdvihátek a spousty dalších hejblátek, která se po sobě odvalovala, třela, narážela do sebe a odstrkovala
Lumír Vitha
Hybrindák 20230612
Jednoho dne člověk zjistí, že stojí na samém okraji útesu a zadívá se do té černé propasti času, do níž nezadržitelně směřuje, a řekne si: "Ještě ne!" Teda zvolá, alespoň v duchu. "Ještě si chci aspoň koupit nějaký slušný auto!"
Lumír Vitha
Malá solární úvaha na prahu slunečného dne
Před lety jsem si ze zvědavosti zjišťoval, kolik energie ročně vyrobí lidstvo a kolik energie k nám doletí od Slunce. Prameny se dost liší, poznámky jsem si sice dělal, ale někam založil, a tak jsem si ráno našel jiný zdroj.
Lumír Vitha
Opožděná odpověď paní Lhotské aneb Kudy, EU?
Dnes ráno jsem narazil na článek paní Lhotské, ve kterém představuje svou vizi budoucnosti EU jako společenství národních států propojených ekonomickou spoluprací na společných pravidlech, ale politicky zcela autonomních.
Lumír Vitha
Smyslem dezinformací není dezinformovat, ale podpořit vzdor
Téma dezinformací v poslední době hýbalo českou společností. Celkem očekávaně, probíhaly prezidentské volby a to je velmi příhodná doba pro mentální útok.
Lumír Vitha
Proč budu - bude-li to nutné - volit generála Pavla?
Blíží se prezidentské volby a rozbíhá se naplno kampaň. Seznam kandidátů je dlouhý a těžko se v něm hledá kandidát volitelný srdcem. Tedy aspoň pro mne.
Lumír Vitha
Je Putin stále všemocným vládcem?
Putin se chová jako car. Na první pohled to vypadá, že co řekne, to platí a vlak přes to nejede. Mění generály jako ponožky, anektuje cizí území a vypadá spokojeně.
Lumír Vitha
Co získáme zastropováním cen energií?
Mediálním prostorem rezonuje nové zaklínadlo na problémy dneška. To zaklínadlo zní: Ceno energií, zastropuj se! Co se stane, až ho politici nahlas vysloví?
Lumír Vitha
Do školy na devátou - proč ne?
Dnes ráno mě zaujal blog Jana Vaříka o tom, jak se nestačí divit aneb Do školy na devátou. Kolega Vavřík pod ním však neotevřel diskuzi, tak volím cestu vlastního zamyšlení.
Lumír Vitha
Na kolik nás přijde pomoc Ukrajincům?
Včera jsem narazil na blog jisté dámy, která varovně zdvíhala prst před údajným jednáním firem, které snižují platy českým dělníkům, protože Ukrajinci jsou ochotni pracovat za méně. Což pochopitelně spustilo v diskuzi lavinu
Lumír Vitha
Ruský ústup ze severu - realita nebo past?
V úterý odpoledne se objevila v médiích zpráva, že Rusko už splnilo dílčí cíle "speciální vojenské operace", a že se zaměří na ten hlavní - osvobození Donbasu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 222
- Celková karma 12,45
- Průměrná čtenost 1280x
Závěr: Internet je dokonalý vynález. Bez něho by blbost chřadla.