Co se děje na poli - slunce pálí, vítr fouká
Doba je taková, která přeje byznysu. A ten se nevyhýbá ani zemědělství. I zemědělec je podnikatel, i on chce levně vyrobit a dobře prodat, i on chce svoje zisky. Dělají to tak všichni, tak proč zrovna do zemědělců se v poslední době všichni navážejí (jak ostatně ve zmíněném rozhovoru naznačil ten pan expert)?
Je to proto, že zatímco ostatní byznysmeni si opatří naleštěnou kancelář, nebo si za městem postaví hranatou šedivou kostku, což obojí se po amortizaci prostě strhne a vymění, zemědělec pracuje s krajinou. Ano, vnímám, pracuje hlavně s půdou, ale půda snad není součást krajiny? Ale je, je to dokonce její podstata! Půdu nelze amortizovat, nelze ji vytěžit, vyčpělou a zastaralou odvézt na skládku nebo do spalovny a nechat si poslat padesát vagónů čerstvé a lepší.
Takže zatímco ostatní byznysmeni prodí publikum maximálně tím, že chodí v drahých oblecích, jezdí v drahých autech a staví sousedům za plotem hranaté ohavnosti, zemědělci mění krajinu. Mění ji tak, aby jim co nejméně překážela.
Máš málo lidí? Kup si silnější traktor a za něj širší a větší nářadí. Že se s ním po úzké cestě nedostaneš na pole? Tak tu cestu rozšiř! Vytrhej stromy a keře, srovnej to mulčovačem a je po problému. Máš mokro na poli? Natáhni meliorační trubky, vydláždi a narovnej koryto potoka a máš po problému. Ostatně začali s tím - a dost masivně - už hospodáři za první republiky. Že musíš každou mez složitě objíždět přes už obdělané? Že musíš pořád balit a rozbalovat ramena postřikovače, abys je o něco neulomil nebo abys nepostříkal něco dvakrát? Spoj pozemky, jdi do větších ploch a je po problému! Že máš na poli hraboše? Nasypej tam Stottux a je po problému.
Jenomže silnější a větší traktory musí přenášet větší výkony a tím degradují půdu utužováním v horizontálním směru. Půda se agreguje do malých mrtvých hrudek s vlastnostmi kamene. Likvidace vegetace podél cest (kterou masivně provedli komunisti hlavně v 50. a 60. letech) znamená odstranění překážek pro vítr, odstranění přirozených ochlazovačů krajiny (půda krytá stromy nebo keři může být až o 20 Kelvinů - nebo stupňů Celsia, to je jedno - chladnější než půda holá) i hnízdišť a norovišť predátorů živících se polními hlodavci. Přirozené překážky jim také pomáhali lépe vyznačit bránit svá loviště. A lépe je využívat. Kde se mají tito živočichové uhnízdit, když na sebe vidí? Musí být neustále ve střehu, ve stresu, to zhoršuje jejich zdravotní stav a zkracuje produktivní život.
Rozsáhlé plochy čítající i kilometry čtvereční bez stromů a keřů slunce snadno ohřeje. Od nich se ohřeje vzduch a začne stoupat vzhůru. Na jeho místo se tlačí studený, ale ten ochlazuje jen okraje ploch. Ačkoli postupuje dále směrem ke středu takové plochy, je stále teplejší a tudíž méně ochlazuje. Důsledkem to je, že středy odkrytých ploch se ohřívají na nebývale vysoké teploty, vzduch nad nimi rychleji stoupá, na jeho místo se rychleji tlačí jiný. Rychlost větru roste, vítr s sebou bere vodu i půdu. Navíc s rostoucí teplotou stoupá absorpční schopnost vzduchu, takže čím je vzduch teplejší, tím více vody se do něj "vejde". Stoupající teplý vzduch prohřívá i vyšší vrstvy atmosféry, takže voda později kondenzuje. To už bývá ale odnesena prouděním, které je v těchto výškách také poměrně rychlé.
Obnova stromů a keřů podél cest, rozčlenění velkých sto a více hektarových pozemků na menší, jejich důsledné ohraničení pásy keřů a stromů sníží teplotu krajiny a vytvoří překážky pro vítr. Chladnější vzduch nenasaje tolik vody, pomalejší vítr ji neodnese daleko, voda zkondenzuje v nižších výškách a spadne blízko místa, odkud se odpařila.
Predátoři budou mít bezpečnější a četnější hnízdiště, menší ohraničená loviště, bude jich víc a budou tedy intenzivněji lovit.
Čtyř a více honový osevní postup se zařazením jeteloviny přinutí zemědělce k hluboké orbě (cca 30 cm) alespoň jednou za dva - tři roky. Tím se naruší přirozená noroviště hrabošů, kteří norují 30 - 50 cm pod povrchem. Dnešní škrábání půdy po zádech se zpracováním do max. 15 cm jim nijak neškodí, na obrovských pláních nemají nepřátele, zato mají všude dost potravy.
Suma sumárum - rozdělení krajiny krajině jednoznačně prospěje. Ale nemůžeme chtít po zemědělcích, aby s tím začali sami, jen tak, sami od sebe. Je k tomu třeba vytvořit ucelený národní program, který bude zemědělce motivovat k ochraně krajiny a který jim uhradí náklady s tím spojené. Zemědělci mají právo na zisk a my všichni zase na zdravé prostředí. Vždycky bude záležet na tom, čí zájmy aktuální vládní garnitura zastupuje.
Lumír Vitha
FVE přemítání, pro příště už nepáchnoucí benzínem, aby to někoho nemátlo
Potřetí usedám ke klávesnici, abych veřejně popřemýšlel, proč FVE, vlastně kompletně OZE, ano, nebo ne. Podle reakcí pod mými dvěma předchozími texty usuzuji, že je to téma přinejmenším dráždivé. Vlastně neusuzuji, spíš se to
Lumír Vitha
FVE zamyšlení páchnoucí benzínem - pokračování
V pátek jsem si položil otázku, proč se zasazovat o další závislost na zdrojích energetických surovin ze zemí s těžko předvídatelnými režimy, když k nám dopadá dostatek energie ze slunečního záření, které je zdarma
Lumír Vitha
Malé fotovoltaické zamyšlení trochu páchnoucí benzínem
Dnes se opět po nějakém čase v tisku objevila informace o tom, že země OPEC snižují těžbu ropy, aby udržely, případně zvýšily cenu. Což mě přivedlo k tomu, hodit na papír otázku, kterou už mám na jazyku dlouho.
Lumír Vitha
Za co bych stávkoval? - Pokračování
Nebo spíš rozvinutí toho, co jsem napsal v pátek. To proto, že debata pod článkem se stočila pouze na školné, jako kdybych označil školné za univerzální všelék. V úvodu pro přehlednost zopakuju stěžejní odstavec zmíněného textu.
Lumír Vitha
Za co bych stávkoval?
Na pondělí se chystá generální stávka, byť podle způsobu informování médií to vypadá jako stávka učitelů za vyšší platy. No neva, zůstanu jako učitel u toho, že i tak se to dá vyložit a že tudíž celkem snadno dopředu odhadnu,
Lumír Vitha
Je Prigožin skutečně mrtvý?
Po středeční nehodě letadla na trase Moskva - Petěrburg existuje možnost, že opravdu mrtvý je. I když - řečeno slovy klasika - možná ještě trochu žije.
Lumír Vitha
Hybrindák už bůhvíkolikátý aneb Někdo se hybridem už narodil
Minule jsem skončil u hybridů, které už se aspoň chvilku umějí chovat jako elektromobily. Řeč byla o vozech, které vycházejí ze sériových modelů a využívají s nimi mnoho společných dílů, včetně poháněcí soustavy. Ale na konci
Lumír Vitha
Hybrindák 4 - Skutečný hybrid
Minule jsme si řekli něco o mild hybridech (dnes se jim říká full hybridy). Zapomněl jsem dodat, že je to technologie převzatá s Formule 1, takže nějaký smysl to rozhodně má. Dnes jsou na řadě pokročilejší technologie,
Lumír Vitha
Hybrindák 3 - co to vlastně hybrid je?
Už potřetí se chystám otřít si hubu hybrindákem, a pořád jsem ještě neřekl, o čem to vlastně bryndám. Co si vlastně máme pod tím pojmem "hybrid" představit. Slovník cizích slov nám říká,
Lumír Vitha
Hybrindák 230613 - Je fajn, když to jde bez kol a hřídelí
Od nepaměti se veškerá síla, veškerý pohyb, přenášely pomocí kol a zubů, řemenů, řetězů, hřídelí a táhel, rohatek a vahadel, zdvihátek a spousty dalších hejblátek, která se po sobě odvalovala, třela, narážela do sebe a odstrkovala
Lumír Vitha
Hybrindák 20230612
Jednoho dne člověk zjistí, že stojí na samém okraji útesu a zadívá se do té černé propasti času, do níž nezadržitelně směřuje, a řekne si: "Ještě ne!" Teda zvolá, alespoň v duchu. "Ještě si chci aspoň koupit nějaký slušný auto!"
Lumír Vitha
Malá solární úvaha na prahu slunečného dne
Před lety jsem si ze zvědavosti zjišťoval, kolik energie ročně vyrobí lidstvo a kolik energie k nám doletí od Slunce. Prameny se dost liší, poznámky jsem si sice dělal, ale někam založil, a tak jsem si ráno našel jiný zdroj.
Lumír Vitha
Opožděná odpověď paní Lhotské aneb Kudy, EU?
Dnes ráno jsem narazil na článek paní Lhotské, ve kterém představuje svou vizi budoucnosti EU jako společenství národních států propojených ekonomickou spoluprací na společných pravidlech, ale politicky zcela autonomních.
Lumír Vitha
Smyslem dezinformací není dezinformovat, ale podpořit vzdor
Téma dezinformací v poslední době hýbalo českou společností. Celkem očekávaně, probíhaly prezidentské volby a to je velmi příhodná doba pro mentální útok.
Lumír Vitha
Proč budu - bude-li to nutné - volit generála Pavla?
Blíží se prezidentské volby a rozbíhá se naplno kampaň. Seznam kandidátů je dlouhý a těžko se v něm hledá kandidát volitelný srdcem. Tedy aspoň pro mne.
Lumír Vitha
Je Putin stále všemocným vládcem?
Putin se chová jako car. Na první pohled to vypadá, že co řekne, to platí a vlak přes to nejede. Mění generály jako ponožky, anektuje cizí území a vypadá spokojeně.
Lumír Vitha
Co získáme zastropováním cen energií?
Mediálním prostorem rezonuje nové zaklínadlo na problémy dneška. To zaklínadlo zní: Ceno energií, zastropuj se! Co se stane, až ho politici nahlas vysloví?
Lumír Vitha
Do školy na devátou - proč ne?
Dnes ráno mě zaujal blog Jana Vaříka o tom, jak se nestačí divit aneb Do školy na devátou. Kolega Vavřík pod ním však neotevřel diskuzi, tak volím cestu vlastního zamyšlení.
Lumír Vitha
Na kolik nás přijde pomoc Ukrajincům?
Včera jsem narazil na blog jisté dámy, která varovně zdvíhala prst před údajným jednáním firem, které snižují platy českým dělníkům, protože Ukrajinci jsou ochotni pracovat za méně. Což pochopitelně spustilo v diskuzi lavinu
Lumír Vitha
Ruský ústup ze severu - realita nebo past?
V úterý odpoledne se objevila v médiích zpráva, že Rusko už splnilo dílčí cíle "speciální vojenské operace", a že se zaměří na ten hlavní - osvobození Donbasu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 222
- Celková karma 12,45
- Průměrná čtenost 1280x
Závěr: Internet je dokonalý vynález. Bez něho by blbost chřadla.