Co se děje na poli - revoluce, inovace, návrat k přírodě
Cestou zpět jsme se zastavili i na dvou farmách, obou už na území "nových" spolkových zemí - v Nordhausenu a v Lipsku - Engelsdorfu.
K oběma akcím jsem přistupoval poněkud s nedůvěrou. Konferenci na Suchdole pořádal Zemědělský svaz v čele s prezidentem (ano, tak se nechává titulovat) Martinem Pýchou, známým svým negativním postojem k standardnímu zpracování půdy a oblibou zemědělské chemie. A veletrh v Německu? Abych řekl pravdu, vůbec jsem si neuměl představit, co mě čeká. Ekologie postavená na hlavu (místo hnoje chemie, místo krav sója...)? Elektrifikace za každou cenu?
Naštěstí nic takového se nekonalo. Nechci nudit, takže vypíchnu to podstatné.
Precizní zemědělství s rozmachem navigačních systémů a výkonných řídících jednotek v dobře vybavených strojích nabývá na významu téměř raketovým tempem. Na to se nabalují další disciplíny související se zemědělstvím - agrotechnika, šlechtitelství, agrobotanika. Začínají vznikat velmi přirozené (= přírodě velmi blízké) metody hospodaření, a to jak na úrovni firemní, tak na úrovni pěstování konkrétních plodin.
Příklady:
Dávno se ví, že strukturu půdy lze zlepšit pomocí kořenových systémů rostlin. Řešilo se to podsevem jetelovin pod jarní ječmen. Po sklizení ječmene se jeteloviny nechali další rok na poli a sklízely se pro krmné účely. Dnes jsou stavy skotu na mnohem nižší úrovni a jeteloviny na poli přestávají být produktivní. Přijatelným řešením se pak stává podsévání plodin na zelené hnojení, kdy jeden stroj při jednom přejezdu provede 4 operace - (1) setí hlavní plodiny (obvykle obiloviny), (2) přihnojení startovací dávkou hnojiva do lůžka, (3) "zasetí" další dávky hnojiva do větší hloubky pro motivaci růstu kořenového systému, a (4) výsev podsevu. Po sklizni hlavní plodiny dojde ke zpracování půdy kombinátorem (rozbije zelené hnojení, smísí s povrchovou vrstvou půdy) a secím strojem pro bezorebné setí do úzkých řádků se zaseje ozimá obilovina. Kořenový systém původní, ale hlavně podsévané plodiny udrží případnou dávku umělých hnojiv a zároveň sníží jejich spotřebu. Po sklizni ozimu se animálně hnojí a velkým pluhem zaorá. Následuje okopanina (brambory, kukuřice, řepa).
Nebo proklínaná řepka:
Ne, že bych jí fandil, ale naprosto geniální mi přijde vysévání řepky společně s řeřichou. Největší škůdci řepky - dřepčíci - tak napadají řeřichu, která jim chutná daleko více. Potom stačí ani ne polovina chemie k tomu, aby porosty byly škůdců zbaveny. Nemluvě o tom, že řeřicha může být vysévána na souvratích menších honů nebo do plodin, kterým dřepčíci nevadí. Totéž platí i o škůdcích na jiných plodinách.
Mimochodem - není to krásný příklad toho, že zmenšování honů je správná cesta?
Když jsme u té chemie, zastavme se u postřikovačů a rozmetadel průmyslových hnojiv.
Zemědělská chemie je obecně jednak velmi drahá, jednak považovaná zemědělci za druhého spasitele. Na druhou stranu neprospívá ani nám, ani životnímu prostředí. Krokem, nebo spíš úprkem, ke kompromisu, je bouřlivý vývoj v této oblasti: Traktory i samojízdné stroje jsou vybavené analyzátory porostu s takovým rozlišením, že jsou schopné rozeznat konkrétní rostlinu, která vyžaduje nějaký zásah - ošetření, přihnojení. Postřikovače nebo fluidní aplikátory práškových hnojiv jsou na základě těchto informací schopné ošetřit či zásobit živinami přímo konkrétní rostlinu, případně nastříkat jed přímo do hraboší nory.
Meteorologické stanice, které jsou na nich instalovány, vyhodnocují vlhkost vzduch, rychlost a směr větru či aktuální teplotu a podle toho dokážou rozmetadlo či postřikovač neustále korigovat tak, aby aplikační obrazec byl stále optimální. V tom jim pomáhají přesné radary či speciálně konstruovaná rozmetací ústrojí.
Hitem dneška jsou autonomní stroje. Evropa v tomto ohledu dosud pokulhává za Amerikou. Je to dáno tím, že v USA mají obrovské souvislé plochy, obdělávané velmi extenzivně, s relativně nízkými výnosy. Na těchto plochách je navíc málo překážek, takže relativně autonomní stroje zde mohou pracovat poměrně dobře. Otáčení na souvratích je málo, stejně tak možných střetů s překážkou. Není tedy divu, že vystavené autonomní stroje pocházely od amerických výrobců. Zatím se ale zdá, že roboty jako tento to nebudou. Spíše půjde o velké stroje - ať již traktory nebo samochodné speciály. Uvidíme.
Suma sumárum - akce to byly rozsáhlé i významné. Určitě se k nim ještě vrátím.
Původně jsem na konec plánoval umístění videa - nahrávky vázacího ústrojí, kterak váže smyčku. Je to věc, kterou - ač vystudovaní mechanizátor - obtížně chápu. Jak může stroj uvázat smyčku? Věřte mi, že může. Mám to nahraný! Jenomže se zároveň potvrdilo známé Murphyho pravidlo "Zapamatuješ-li si jednu věc, okamžitě zapomeneš jinou", a to ve variantě "Jakmile vyřešíš jednu záhadu, okamžitě se objeví jiná". Přesněji - v přidání videa na Youtube mi brání "neznámá chyba". Malý černý obdélníček s tímto zlověstným bílým textem je bohužel jediným výsledkem mého snažení. Naštěstí jsou tam i jiná díla na toto téma. Třeba tady:
Ještě pár zajímavých fotek:
Auf Wierdesehen příště:-)
Lumír Vitha
FVE přemítání, pro příště už nepáchnoucí benzínem, aby to někoho nemátlo
Potřetí usedám ke klávesnici, abych veřejně popřemýšlel, proč FVE, vlastně kompletně OZE, ano, nebo ne. Podle reakcí pod mými dvěma předchozími texty usuzuji, že je to téma přinejmenším dráždivé. Vlastně neusuzuji, spíš se to
Lumír Vitha
FVE zamyšlení páchnoucí benzínem - pokračování
V pátek jsem si položil otázku, proč se zasazovat o další závislost na zdrojích energetických surovin ze zemí s těžko předvídatelnými režimy, když k nám dopadá dostatek energie ze slunečního záření, které je zdarma
Lumír Vitha
Malé fotovoltaické zamyšlení trochu páchnoucí benzínem
Dnes se opět po nějakém čase v tisku objevila informace o tom, že země OPEC snižují těžbu ropy, aby udržely, případně zvýšily cenu. Což mě přivedlo k tomu, hodit na papír otázku, kterou už mám na jazyku dlouho.
Lumír Vitha
Za co bych stávkoval? - Pokračování
Nebo spíš rozvinutí toho, co jsem napsal v pátek. To proto, že debata pod článkem se stočila pouze na školné, jako kdybych označil školné za univerzální všelék. V úvodu pro přehlednost zopakuju stěžejní odstavec zmíněného textu.
Lumír Vitha
Za co bych stávkoval?
Na pondělí se chystá generální stávka, byť podle způsobu informování médií to vypadá jako stávka učitelů za vyšší platy. No neva, zůstanu jako učitel u toho, že i tak se to dá vyložit a že tudíž celkem snadno dopředu odhadnu,
Lumír Vitha
Je Prigožin skutečně mrtvý?
Po středeční nehodě letadla na trase Moskva - Petěrburg existuje možnost, že opravdu mrtvý je. I když - řečeno slovy klasika - možná ještě trochu žije.
Lumír Vitha
Hybrindák už bůhvíkolikátý aneb Někdo se hybridem už narodil
Minule jsem skončil u hybridů, které už se aspoň chvilku umějí chovat jako elektromobily. Řeč byla o vozech, které vycházejí ze sériových modelů a využívají s nimi mnoho společných dílů, včetně poháněcí soustavy. Ale na konci
Lumír Vitha
Hybrindák 4 - Skutečný hybrid
Minule jsme si řekli něco o mild hybridech (dnes se jim říká full hybridy). Zapomněl jsem dodat, že je to technologie převzatá s Formule 1, takže nějaký smysl to rozhodně má. Dnes jsou na řadě pokročilejší technologie,
Lumír Vitha
Hybrindák 3 - co to vlastně hybrid je?
Už potřetí se chystám otřít si hubu hybrindákem, a pořád jsem ještě neřekl, o čem to vlastně bryndám. Co si vlastně máme pod tím pojmem "hybrid" představit. Slovník cizích slov nám říká,
Lumír Vitha
Hybrindák 230613 - Je fajn, když to jde bez kol a hřídelí
Od nepaměti se veškerá síla, veškerý pohyb, přenášely pomocí kol a zubů, řemenů, řetězů, hřídelí a táhel, rohatek a vahadel, zdvihátek a spousty dalších hejblátek, která se po sobě odvalovala, třela, narážela do sebe a odstrkovala
Lumír Vitha
Hybrindák 20230612
Jednoho dne člověk zjistí, že stojí na samém okraji útesu a zadívá se do té černé propasti času, do níž nezadržitelně směřuje, a řekne si: "Ještě ne!" Teda zvolá, alespoň v duchu. "Ještě si chci aspoň koupit nějaký slušný auto!"
Lumír Vitha
Malá solární úvaha na prahu slunečného dne
Před lety jsem si ze zvědavosti zjišťoval, kolik energie ročně vyrobí lidstvo a kolik energie k nám doletí od Slunce. Prameny se dost liší, poznámky jsem si sice dělal, ale někam založil, a tak jsem si ráno našel jiný zdroj.
Lumír Vitha
Opožděná odpověď paní Lhotské aneb Kudy, EU?
Dnes ráno jsem narazil na článek paní Lhotské, ve kterém představuje svou vizi budoucnosti EU jako společenství národních států propojených ekonomickou spoluprací na společných pravidlech, ale politicky zcela autonomních.
Lumír Vitha
Smyslem dezinformací není dezinformovat, ale podpořit vzdor
Téma dezinformací v poslední době hýbalo českou společností. Celkem očekávaně, probíhaly prezidentské volby a to je velmi příhodná doba pro mentální útok.
Lumír Vitha
Proč budu - bude-li to nutné - volit generála Pavla?
Blíží se prezidentské volby a rozbíhá se naplno kampaň. Seznam kandidátů je dlouhý a těžko se v něm hledá kandidát volitelný srdcem. Tedy aspoň pro mne.
Lumír Vitha
Je Putin stále všemocným vládcem?
Putin se chová jako car. Na první pohled to vypadá, že co řekne, to platí a vlak přes to nejede. Mění generály jako ponožky, anektuje cizí území a vypadá spokojeně.
Lumír Vitha
Co získáme zastropováním cen energií?
Mediálním prostorem rezonuje nové zaklínadlo na problémy dneška. To zaklínadlo zní: Ceno energií, zastropuj se! Co se stane, až ho politici nahlas vysloví?
Lumír Vitha
Do školy na devátou - proč ne?
Dnes ráno mě zaujal blog Jana Vaříka o tom, jak se nestačí divit aneb Do školy na devátou. Kolega Vavřík pod ním však neotevřel diskuzi, tak volím cestu vlastního zamyšlení.
Lumír Vitha
Na kolik nás přijde pomoc Ukrajincům?
Včera jsem narazil na blog jisté dámy, která varovně zdvíhala prst před údajným jednáním firem, které snižují platy českým dělníkům, protože Ukrajinci jsou ochotni pracovat za méně. Což pochopitelně spustilo v diskuzi lavinu
Lumír Vitha
Ruský ústup ze severu - realita nebo past?
V úterý odpoledne se objevila v médiích zpráva, že Rusko už splnilo dílčí cíle "speciální vojenské operace", a že se zaměří na ten hlavní - osvobození Donbasu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 222
- Celková karma 12,45
- Průměrná čtenost 1280x
Závěr: Internet je dokonalý vynález. Bez něho by blbost chřadla.