V EU bych spásu nehledal, ta jde směrem přesně opačným - láska " k rodné hroudě" je přežitek a zpátečnictví, žádoucí je otevřenost cizím vlivům a kulturám, a tak je třeba nahradit evropskou zemědělskou tradici, kde celé generace úzkostlivě pečovaly o svůj kousek půdy, aby uživil i vnuky a pravnuky, tradičním arabským pasteveckým přístupem " vyčerpat místní zdoje a pak se přesunout jinam"...

Jinak s článkem souhlas, vzpomínám si, že zhruba totéž (celiny, obdělávání těžkými mechanismy, nevhodné plodiny) někdy zhruba před třiceti lety vytýkal na Svobodné Evropě zemědělský expert (tuším strýc Josef Konopa) našemu kolchoznímu drancování... takže to tady máme zpátky... ale na kvalitativně vyšší úrovni...

....Inu kapitalismus je kapitalismus! Hlavně vydělat za co nejnižších nákladů. A představte si, že za onoho proklínaného socialismu se celkem pravidelně používaly "podrýváky" , jak o tom píše pan Chovanec. Ty byly vždycky za poslední radlicí na konci pluhu a podrývaly podzolovou, čili utuženou vrstvu o dalších 40 -50 cm, než byla hloubka orby.

Jinak zimní orba znamenala orbu min. 30 cm do hloubky, což také už lépe umožňovalo proniknutí dešťové vody do půdy. Sedláci měli vždycky lepší rozum, než dneska "zelení", bohužel.....museli se přizpůsobit době aby přežili !

Pane Stando, co to vykládáte? Vy o zemědělství nevíte vůbec nic.

Agregovat podrývák s pluhem je nesmysl, navíc ještě na konci rámu. Namalujte si silové poměry. Rozlámal byste pluh.

Podrýváky se nikdy běžně nepoužívaly. Podrývání má i spoustu negativ. Například vytahuje na povrch kamení a jíl, které snižují kvalitu půdy, omezují půdní život a zvyšují pracovní odpor půdy.

Podzol a utužená vrstva, to jsou diametrálně odlišné věci. Podzolovité půdy jsou neúrodné půdy v horských oblastech, s nízkým obsahem humusu.

Orba přes 30 cm je velmi hluboká, používá se hlavně před okopaninami, kdy je třeba půdu hluboko prokypřit. Jinak není nutná.

Pane Stando, Vy jste takový místní rozumbrada, který všechno ví, všechno zná, všude byl a kde nebyl, tam se chystá... Chtělo by to trochu sebereflexe.

Pamatuji se, že za komunistů byl jeden z výzkumný úkolů pro zemědělství "orniční podorávač". Nerozuměl jsem tomu tehdy a nechal si to odborně vysvětlit, takže problém utužování zeminy pod zorávanou vrstvou znám už dávno.

V praxi jsem si nevšiml na žádném poli za celé poslední čtvrtstoletí ani jednoho podorávače na žádném poli. Takže to, co bylo problémem tehdy, musí být dnes mnohem větším problémem.

Jenomže zemědělci berou dotace na pokosenou louku, nikoli na podorané pole.

Podorávače se občas používají, ale zhutnění podorniční vrstvy není ten hlavní problém.

Podstatnější je to, co píšete následně. Systém dotací do zemědělství by měl zohlůedňovat nejen samotnou ekonomickou stránku zemědělství, ale i tu krajinotvornou. Jenomže na to nejsou snadno definovatelné ukazatele, není metodika kontroly, a vlastně se ani pořádně neví, co konkrétně hlídat, protože těch faktorů jee hodně a v každých podmínkách se jinak uplatňují...

Něc se s tím ale dělat musí. A podle mě i bude, voda bude čím dál dražší.