karma

100 procentní účinnost je, předpokládám, jen pro jakési zvýraznění kontrastu, ale kolem 90. to určitě bude. Plné rychlonabíjení bude možné až s nástupem kapacitních baterií (kondenzátorových), které, mimo jiné, zatím zápasí s kapacitou vs objem a proto se spíš používají jako nouzové zdroje v nemocnicích apod. I ony budou vyžadovat odpovídající "odolnou" přípojku (v první fázi nabíjení to také bude jakoby ve zkratu...). Chemické baterie je možné rychle nabít na úkor životnosti a palivové články ztrácí výhodu v neefektivní výrobě paliva pro je samotné. Tzv elektromobilita samozřejmě reálná je, ale pro masovost zbývá dořešit pár problémů, jako např. výrobu energie, distribuce vysokoteplotními supravodiči, akumulace atd. O jakési ekologii tohoto řešení lze pochybovat - chybějící výfuk elektromobilu se nachází ve spalovacích elektrárnách a továrnách.

"O jakési ekologii tohoto řešení lze pochybovat - chybějící výfuk elektromobilu se nachází ve spalovacích elektrárnách a továrnách."

To záleží na energetickém mixu té které země. V Polsku to platí tak, jak píšete, v Norsku nebo Francii vůbec ne. V ČR platí, že se nad "spalovacími" elektrárnami nachází jen asi polovina výfuku každého elektromobilu (65 % pokud do toho zahrneme i plyn a biomasu).

A i v tom Polsku platí, že je lepší, když uhelná elektrárna čoudí stometrovým komínem někde daleko od lidí, než když tisíce aut spalují ekvivalent v naftě a benzínu a zplodiny rozprašují ve městech lidem přímo pod nos.

No, v praxi budete muset trochu ubrat - nabíjet elektromobil za 5 minut není reálný cíl (alespoň ne s Li-Ion bateriemi). A popravdě, není to většinou ani potřeba. Většina elektřiny pro elektromobily by byla stejně nabíjena "pomalým" způsobem, tj. doma nebo na parkovišti v práci nebo třeba v supermarketu.

Rychlonabíječky použijí jen ti, kteří zrovna dnes potřebují cestovat za hranici dojezdu svého vozu, což je z pohledu celého vozového parku drtivá menšina. Uvažte, že průměrný denní nájezd pro všechny v ČR registrované osobní automobily je nějakých 41 km. Takže rychlonabíječky opravdu nemusí být dimenzované tak, aby byly schopné obsloužit všechny.

Dlouholeté zkušenosti s nabíjením elektromobilů máme už dnes - majitelů není mnoho, ale jsou. Dlouhé cesty fungují tak, že děláte cca 30 minutovou pauzu každé 2 hodiny, což je rozumné tak jako tak. Samozřejmě, pokud se někdo realizuje tím, že denně jezdí na otočku trasu Praha - Ostrava, nebo jezdí každý víkend lyžovat do Rakouska na "jeden zátah", tak takový člověk si nebude kupovat elektromobil...

Abychom u nás měli přijatelnou dopravu, je toho potřeba vybudovat a přebudovat ještě mnohem víc. Podívejme se na síť komunikací. Např. D1. Jízda, toť zážitek. A kolik skutečných dálnic u nás vůbec máme, tedy odpovídajících evropské normě?

Minulý rok se opravovala silnice z Borku p.Tr. do Troskovic, dlouhá asi 3 km. Termín dokončení se stále posouval. Když byla uvedena do provozu, za pár měsíců se na ní vyskytlo 13 závad, např. díra ve vozovce, kde spolehlivě ulomíte kolo. Druhá podobná silnice, vedoucí kolem rybníku Vidlák, dopadla ještě hůře. Po oddalovaném dokončení se během asi 2 měsíců kus silnice utrhla, takže ji museli uzavřít. Takže tohle jsou skutečné problémy.

Na sídlištích nejsou parkovací místa, protože se nepočítalo, že tu budeme mít asi 5 milionů vozů. Podzemní garáže? Cha.

Rozvody elektřiny jsou vesměs v havarijním stavu a jakž takž vydrží současnou zátěž. Jsou to jednak dluhy minulosti, jednak neochota to řešit.

Takže lze tu vůbec provozovat funkční dopravu?

Odpůrci elektromobilů budou tvrdit, že tu nemají šanci, i když jich tu bude jezdit polovina. Ono se zapomíná, že k pohonu elektromotoru se může použít i jiný zdroj proudu, než akumulátor. Např. palivový článek, ve kterém se dá spalovat leccos. Kromě toho se na vylepšování akumulátorů intenzívně pracuje.

Co se týče nabíjení, tak kdo může parkovat u domu či v garáži, nabije přes noc akumulátor i z normální zásuvky, přičemž vlastní odběr je jen o trochu větší, než boileru. Pro nabíjení venku se testují lampy veřejného osvětlení se zásuvkami. Samozřejmě, že se bude muset tu a tam kopnout a vyměnit současné zpuchřelé kabely za lepší.

Hlavně si uvědomme, že vývoj vozů se spalovacím motorem trval 100 let, kdežto vývoj elektromobilů a nutného příslušenství je ve stavu zrodu.

A lidi se budou opět děli na dvě skupiny. Podle jedné to nikdy nepůjde, a ta druhá to uskuteční.

Já bych viděl cestu v unifikaci baterií(4-5 typů) a u stanic výměnný systém přednabitých bloků,jako propanbutanovou lahev.Ale i to je utopie.Jinak s vámi plně souhlasím.

Teoreticky dobré ale myslím, že na tento systém nikdo nepřistoupí. Baterie po nějakém čase mění svoje parametry, samotní zákazníci by asi neradi viděli, jak mění svou novou baterii, za nějakou, která má už smrt na dosah a není jasné kam s ní dojedou a kde je nechá napospas. Navíc by byl asi problém s tou baterií, která by v době vašeho pronájmu definitivně klekla. Myslíte, že by jí od vás ještě někdo chtěl?

V takovémto systému by asi musel být majitel baterií provozovatel nabíjecích stanic a uživatel by si je nabité pronajímal. Otázka je, kdo by chtěl nést počáteční obří investici a další nemalé náklady. Hlavně by ten pronájem nebyl nic levného.

Naprosto přesně, na tohle naše sítě zkrátka nejsou stavěné a vytvořit nabíjecí infrastrukturu bude pohádkově drahé, technicky nesnadné a rozhodně to nebude v horizontu několika let, jak si slibují někteří svazáci v čele zastupitelstev, kteří se chystají vyhnat automobily se spalovacími motory ze svých měst.

Na každé ulici jedna trafostanice, u každé vesnice jedna elektrárna.

Nebo hejno zelených, kteří budou liščím ocasem třít ebonitovou tyč.