Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Farmáři do Evropy nepatří, aneb po nás CO2

8. 04. 2016 8:54:37
Půda dokáže zadržet v 1 metru krychlovém svého profilu až 400 litrů srážek. Zdroj Pokud je dobře obdělávána. Včera jsem byl s našimi žáky na veletrhu Techagro v Brně. Jak to souvisí s vodou a CO2? Takto:

Problémem číslo jedna v zemědělství posledních 3 - 4 dekád je ohromný nárůst utužování půdy těžkou a výkonnou technikou. Utužená půlda ztrácí schopnost přijímat srážkovou vodu a navíc kapilární systém v ní umožňuje vzlínání a následné odpařování vody z velkých hloubek.

Jestliže 1 kubický metr půdy zadrží 400 litrů vody, potom 1 centimetr hloubky dobrého zpracování zadrží na jediném hektaru 40 kubíků vody. Nezadrží je samozřejmě napořád. Čás vody se znovu odpaří, část se vsákne do podorniční vrstvy a část postupně odteče.Postupně! Nikoliv naráz, z ohromnou potenciální energií, díky které s sebou vezme rodící se úrodu i poslední zbytky ornice a živin v ní obsažených.

Trendy směřují ke stále méně kvalitnímu zpracování půdy. Je to dáno především vysokou náročností. Farmáři nemají lidi (práce v zemědělství je velmi špatně placená), drahé jsou energie, služby. Farmáři se orientují na plodiny, které jim - celkem pochopitelně - zajistí co největší zisk. To je dnes jednoznačně, díky nesmyslným systémům dotací, kukuřice a řepka. Řepka musí být v zemi do konce srpna, kukuřice zase bývá na poli dlouho na podzim. Na klasické zpracování podmítka - orba - předseťová příprava není čas. Namísto toho, aby se půda podmítkou a orbou postupně prokypřila a převrátila do hloubky cca 25 cm, a to co nejdříve po sklizni předchozí plodiny, nechala se pořádně odpočinout a vsáknout povrchovou vodu včetně postupně tajících sněhů, zpracovává se do hloubky nejvýše 18 cm, a to až těsně před setím následné plodiny. Do té doby srážková voda víceméně volně odtéká a spodní voda je kapilární elevací dopravována na povrch a odpařuje se.

I kdybychom počítali jen ztráty vzniklé nezpracováním dobrých 7 cm vrstvy ornice, přijdeme tak o cca 2,5 kubíku vody na 1 hektar. Hlavní potíž je však v tom, že zpracování přichází až těsně před setím. Když myslím těsně, myslím tím těsně - doslova pár desetin vteřiny či vteřin před zasetím. Dnešní secí stroje - to jsou především všelijaké kombinátory, kultivátory, kypřiče, drtiče hrud a podobně, na které lze namontovat výsevní ústrojí a vpravit tak osivo do půdy. Ztráty vody jsou tak o řád i dva vyšší. Ročně přicházíme o stovky milionů krychlových metrů vody. Abychom ji zadrželi, budeme stavět nové přehrady a zaplavovat další ekologicky cenná území...

Ano, slučují se operace, minimalizují se přejezdy, ale jaký je výsledek? Celý rok je půda prakticky nezpracovaná, voda se nevsakuje, spodní voda vypařuje. Obrovské výkony ocelových dinosaurů prohánějících se po polích (dnešní stroje, včetně secích, dokážou pracovat při rychlostech blížících se 20 km/h) se přenášejí přes pneumatiky či pásy na půdu a utužují ji ne ve svislém směru (tíhovou sílu lze rozložit na velkou plochu), ale ve směru vodorovném. Hnací sílu už tak dobře rozložit nelze.

Vzniká začarovaný kruh. Půdní škraloup na povrchu polí leží po většinu roku. Místo toho, aby byl orbou účinně rozrušen a zapraven do spodní vrstvy ornice, kde by byl následně zpracován půdním životem (hmyzem, žížalami, hraboši, hlodavci apod.), je utužován obludným výkonem zemědělských strojů. Traktory vyšších výkonových řad mají výkon na úrovni posunovací lokomotivy.
Nářadí tak klade v zemi větší odpor a vyžaduje - podle představ farmářů - výkonnější hnací stroje. Tak pořád dokola.

Výsledek obrázku pro techagro 2016

"Nejmodernější" trend dneška je zpracování půdy jen úzkém řádku, do kterého přesný secí stroj zapraví semínko. Takže místo toho, aby farmář alespoň nakypřil například pod kukuřici půdu plošně, zpracuje jen cca 5 cm "široké" proužky, do kterých pak zaseje. Pokud má kukuřice rozteč řádků 60 cm, zpracuje tak pouhou 1/12 plochy! No není to úžasné? Víte, kolik ušetří? Ušetřené peníze může investovat třeba do satelitní elektroniky, která mu navede traktor na řádek s přesností 2,5 cm.

Ale kam se vsákne voda?

Byl to úžasný zážitek, na tom veletrhu. Bez legrace. Člověk tak nějak nové trendy a směry vývoje zná, ale když je vidí všechny pohromadě...

Stroje, které si samy najdou digitální mapy pozemků, které obdělávají, spočítají si optimální trasy přejezdů, včetně potřebných souvratí, a po těch trasách se pohybují s maximální odchylkou cca 2 - 3 cm (a to některé mají pracovní záběr až 20 metrů!!!), dojírny, které samy krávě ošetří vemeno, navléknou strukové nástavce, krávu podojí, nakrmí, sejmou nástavce, opláchnou, vydezinfikují, pohlídají krávě krmnou dávku, včetně toho, že "vyženou" krávu, která chce podojit příliš brzo, plečky, které samy rozeznají kulturní plodinu od plevele, to vše jsou úžasní pomocníci.

Když ale člověk vidí monstra dosahující výkonů lokomotiv převážejících po polích desítky tun materiálu tam a sem, když si uvědomí, že nejméně polovinu plochy veletrhu zabraly stroje pro víceméně bezorebné zpracování půdy, říká si: "Kde to jsme? V Americe? V Austrálii?" Ano, tam takové mamuty užijí. Mají obrovské plochy nekvalitní půdy, kterou musí rychle zpracovat a snížit její kvalitu už skoro není kam. Potřebují rychlost, výkon, velký záběr.

Ale my jsme v Evropě. Máme poměrně málo půdy, ale oproti Americe či Austrálii díky klimatu velmi kvalitní. Ta půda má přirozený humus, umí udržet půdní život i vláhu. Tak proč si ji ničíme?

Farmáři do Evropy nepatří. Do Evropx patří zemědělci. Lidé obdělávající půdu,. nikoliv jen bezohlední exploatátoři. Myslím, že to je velká výzva pro státy, potažmu EU. Přestaňte nesmyslně hlídat miligramy CO2 ve výfukových plynech a začněte se věnovat kvalitě půdy. Bez dobré půdy nebude voda. A bez vody nebude život. A bez života zbude - víte, co. Jen ten CO2.

PS Viděl jsem tam dokonce i pluhy. Asi tři nebo čtyři. Naděje ještě žije :-)

Autor: Lumír Vitha | pátek 8.4.2016 8:54 | karma článku: 28.30 | přečteno: 795x

Další články blogera

Lumír Vitha

Zrušte známkování ve škole! Počkat - není to málo?

Škola. Skoro každý v ní strávil část svého dětství. Někteří dokonce i svou pubertu či část rané dospělosti. Každého absolventa poznamenala. Na každém z nich se podepsala... Prokletá škola!! Jak ji změnit? Zrušme to špatné!

3.10.2017 v 9:03 | Karma článku: 28.35 | Přečteno: 852 | Diskuse

Lumír Vitha

Útok na muslimy v Londýně - teror? Antiteror? Nebo nový trend?

Dnes se na idnes objevila informace o tom, že kdosi najel dodávkou do davu lidí (nejspíše muslimů) před mešitou v Londýně. Zadržený řidič prý chtěl zabít všechny muslimy. Nejspíš podle hesla "Jak vy k my, tak my k vy."

19.6.2017 v 9:52 | Karma článku: 36.78 | Přečteno: 1621 | Diskuse

Lumír Vitha

Nebuďte patetický, Libore Čermáku!

Před chvilkou zveřejnil multiaktivní pan Libor Čermák svůj text o údajně zničeném ŘOPíku na Znojemsku studentem umělecké školy. Jeho text je tak patetický, že si pod ním raději vypnul diskuzi.

7.5.2017 v 20:18 | Karma článku: 23.96 | Přečteno: 971 | Diskuse

Lumír Vitha

Porcování medvěda, který nebyl, aneb volební kampaň zdarma

Sotva jsme po Novém roce rozlepili oko zarudlé ještě stopami silvestrovského ejchuhů, dozvěděli jsme se, jací jsme dobří hospodáři, bo jsme hospodařili s přebytkem nějakých 60 miliard Kč. Někteří z nás si to ráno docela pamatují.

21.4.2017 v 12:31 | Karma článku: 21.12 | Přečteno: 561 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Dana Adámková

Takové normální klábosení

Je fajn, když se člověk může zasmát i sám sobě. Někdy se sám sobě diví, co vypustil z pusy. Při kávě se probere kde co. Roztomilé vzpomínky dnešního sedánku zkusím napsat.

23.10.2017 v 12:09 | Karma článku: 14.91 | Přečteno: 235 | Diskuse

Martina Pixová

Až naprší a uschne

Bylo to tu a je to tu zas. Plískanice. Déšť. Vítr. Zima. Tma. Teplý svršek přes sebe člověk vždycky nějaký přetáhne, ale jak se obout do sloty? Ve městě! Má člověk dbát na trendy a ničit si obuv nebo jsou ve městě gumáky povoleny?

22.10.2017 v 21:55 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 177 | Diskuse

Miroslav Olšák

Zážitky z kontaktní kampaně

Letos jsem se tak angažoval v kontaktní kampani za Svobodné. Jak to vypadá očima takového "rozdávače letáků"? A co říkali lidé, kteří se s námi dali do řeči?

22.10.2017 v 19:51 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 431 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Ani ve stáří nerezignujte na sex

To mi radí jeden z mnohých letáčků v ambulantní čekárně. Ten usmívající se pán na prospektu, v bílém plášti a s nepostradatelným stetoskopem kolem krku asi neví, že mám úplně jiný starosti.

22.10.2017 v 17:13 | Karma článku: 27.41 | Přečteno: 1079 | Diskuse

Jan Jílek

Podzim podzim přichází

Podzim přichází a s ním i podzimní počasí a smutky. Oznámila mi má sestra, že zemřel její první muž, táta jediné mé neteře. Tak už to v životě chodí. Rodíme se, umíráme.

22.10.2017 v 13:45 | Karma článku: 12.82 | Přečteno: 323 | Diskuse
Počet článků 97 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1188

Ukotven v minulosti, s Blaníkem v zádech, aneb Všechno už tu bylo, kromě rytířů.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.