Vyprahlá pole + zatopená údolí = ideálně vlhká krajina

20. 05. 2019 9:45:00
V poslední době se vynořují děsivé články o blížící se (bez)vodní katastrofě a o tom, kolik miliard který mocipán vrhne (nebo by aspoň vrhnul, kdyby měl tu moc) do opatření k zadržení vody v krajině. Často ne nepodobných kravině.

Asi budou zase nějaký volby.

Voda začíná být problém, to už kdekdo tuší.Trávníky žloutnou, studny vysychají, tropická vedra se stávají spíše pravidlem, než výjimkou.

Dokonce už víme, kdo za to může. Je to spalovací motor evropského řidiče, ideálně vznětový, protože smrdí, a krávy. Ty taky smrdí. A co smrdí, produkuje skleníkové plyny, to ví každá šestnáctiletá autistická švédka. Jo, a stvůry zemědělcí, rozorávají meze a na všechno mají dotace, takže se jim stačí zasadit řepku a pak se můžou flákat. Viníka tedy hledat nemusíme, což je pozitivní, protože o to více energie nám zbude na vymýšlení dalších řad oblíbeného dotačního seriálu Dešťovka a vyhledávání údolí vhodných k zatopení. O zdroje se taky starat nemusíme, oni naši zase na někoho zakleknou a to by bylo, aby z něj nějakou miliardu nevytloukli, ze sprostého podezřelého. A zbytek dodá EET.

Ale co kdyby se dešťová voda ze střech, parkovišť nebo manipulačních ploch místo do kanalizace sváděla do vsakovacích jímek? Proč máme draze a komplikovaně vytvářet podmínky pro to, aby z vysychajících míst mohla voda co nejrychleji a nejúčinněji odtékat do řek, které pak ještě dráž a složitěji přehradíme, abychom ji v dalším zatopeném údolí na pár dní zadrželi? To snad budeme ještě dráž a komplikovaněji budovat další potrubí, abychom ji těmi trubkami zase dopravili na místo, odkud přitekla?

Co kdybychom přerušili sítě melioračních trubek, které z polí odvádějí spodní vodu do zregulovaných potoků a řek? Nebo kdybychom je alespoň neobnovovali?

Na území ČR spadne ročně v průměru asi 600 mm srážek. Což bohatě stačí k tomu, aby se tady udržel bohatý a rozmanitý život a aby se udržely podzemní zdroje vody. Při výměře asi 78 tisíc km2 to je necelých 47 miliard krychlových metrů vody. Máme-li denní spotřebu cca 100 litrů vody na 1 obyvatele, znamená to asi 1,05 milionu krychlových metrů vody denně. Za rok je to nějakých 385 milionů kubíků vody, tedy asi 0,08% (něco přes tři čtvrtě promile) celkového množství vody, které u nás naprší.

Nebo jinak. Zastavěná plocha a nádvoří v ČR zabírá asi 1320 km2 (zdroj ČUZK, 2016). Na tuto plochu tedy dopadne za rok asi 790 milionů krychlových metrů srážek. Tedy asi dvojnásobek roční spotřeby obyvatelstvem. Nebylo by rozumnější tuhle vodu prostě vrátit zemi, třeba jednoduchým trativodem? Nebo mělkým vrtem? Máme-li na to postavit drahé přehrady a zaplavovat další údolí, dost možná máme na to, abychom ke každému domu vyhrábli vsakovací jímku, zavezli ji trochou štěrku a zasypali zeminou. Funguje to. Máme dvě. A stočné z dešťové vody tudíž neplatíme. Barák je suchý jako dáseň v parném vedru a voda je tam, kam spadla.

A údolí můžou zůstat tak, jak jsou. A těm, kteří v nich žijí.

Autor: Lumír Vitha | pondělí 20.5.2019 9:45 | karma článku: 28.61 | přečteno: 805x

Další články blogera

Lumír Vitha

Nejde o Šmardu, jde o existenci ČSSD

Kauza Šmarda hýbá Českem, zdá se. Každému soudnému člověku ale spíš hýbá žlučí. Není mu totiž jasné, proč prezident nejmenuje ministrem člověka, který byl řádně navržen premiérem, jak to vyžaduje Ústava.

16.8.2019 v 13:24 | Karma článku: 12.87 | Přečteno: 496 | Diskuse

Lumír Vitha

Co se děje na poli - Je sláma opravdu jen odpad?

Vraťme se ještě před orbu a podmítku a dejme trochu prostoru slámě. Pokud mluvíme o sklizni obilí, máme na mysli zrno. Sláma jako by nás obtěžovala, míjela. Máme ji za odpad. Ale je to opravdu tak?

15.8.2019 v 6:30 | Karma článku: 20.70 | Přečteno: 515 | Diskuse

Lumír Vitha

Co se děje na poli - orba, proč je nenahraditelná?

Orba. Díky hrabošovi třaskavé téma dne. Prý se málo orá, málo hluboko, po svahu místo po vrstevnici, jen tak halabala. Opravdu to tak je?

14.8.2019 v 14:00 | Karma článku: 28.53 | Přečteno: 1360 | Diskuse

Lumír Vitha

Co se děje na poli - Sklizeň, podmítka

Letošní mediální léto se nese ve znamení zemědělství. Přetřásá se vliv zemědělství na tvorbu krajiny, zadržování vláhy, horce aktuálním tématem je trávení či netrávení hrabošů. A lidé jsou na to citliví.

14.8.2019 v 9:41 | Karma článku: 22.11 | Přečteno: 543 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Aurelijus Vestartas

Kolík jazyků zvladají statistický Evropán? Jak jsou na trom češi? A brat'a slováci?

Evropská Unie je multi jazýková. Ale z výzkumu vyplyvá, že jenom 54% EU populace umí alespon'jeden cizí jazyk.

18.8.2019 v 7:47 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Kdo umístil do škol švédskou bednu a bradla, ten nemůže být normální

Hodiny tělocviku na základních školách by měly žáky dovést k lásce k pohybu, a ne k polykání antidepresiv.

18.8.2019 v 6:43 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 205 | Diskuse

Aurelijus Vestartas

Názvy Islandských míst - to je oříšek, že by... A co čeština?

Islandština to není tak snadný jazyk. V islandie nájdeme místa se dlouhým názvem a tím samým špatným výslovením. Ale občas i čeština může byt oříšek.

17.8.2019 v 20:54 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 284 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Musíte pacientovi říct, že došlo k chybě

Jako lékař či zdravotnický pracovník máte povinnost informovat pacienta, že došlo k jeho poškození, a také ho informovat o tom, jak se může domoci satisfakce, uvádějí švédské instituce.

17.8.2019 v 19:20 | Karma článku: 7.30 | Přečteno: 271 | Diskuse

Aleš Merta

EU vymýšlí koniny, aneb dálkové teplo do každé rodiny

Aktivity týkající se omezení produkce skleníkových plynů se nám zvrhávají do podoby, které pravděpodobně přivedou zástupy nových pacientů do ordinace doktora Chocholouška.

17.8.2019 v 17:21 | Karma článku: 31.06 | Přečteno: 765 | Diskuse
Počet článků 125 Celková karma 19.23 Průměrná čtenost 1269

Ukotven v minulosti, s Blaníkem v zádech, aneb Všechno už tu bylo, kromě rytířů.

Najdete na iDNES.cz