Co se děje na poli - místo hnojení pole dojení (2. část)
Minule jsme si řekli, že správné hnojení je krmení půdy, nikoliv rostlin. Průmyslová hnojiva tuto zásadu ale ve velké míře porušují. Z velké části jsou určena právě pro přímou spotřebu rostlinami. A přesto to nemusí být špatně. Jak je to možné?
Do kategorie průmyslových hnojiv řadíme dva druhy hnojiv:
1) Hnojiva v přírodě se vyskytující, ale nevzniklá v důsledku zemědělské činnosti (chilský ledek, mletý vápenec a pod),
2) Hnojiva syntetická, v přírodě se nevyskytující.
Proč je vlastně třeba průmyslově hnojit? Může za to honba za výnosy. Vyšlechtěné kultivary plodin dávají několikanásobně vyšší úrodu než jejich původní přirození předci. No a když víc dávají, také si nutně musejí více vzít. To je koloběh života.
V ten okamžik statková hnojiva nestíhají. Uvolňují živiny pomalu, v malých dávkách, často v nevhodnou dobu. A tak se jim musí pomoci.
Průmyslová hnojiva obsahují především látky vlastní rostlinám. Takže rostliny je mají na talíři prakticky ihned. Snadno se aplikují, a to jak před setím, tak i během vegetace. V kombinaci s GPS a dálkovým průzkumem Země lze s přesností na 5 metrů určit, v které části pole je nutno dávku zvýšit a kde naopak přiškrtit. A moderní mechanizace to umí. Nezabírají zbytečně místo - dnes už se nekupují hnojiva, ale kompletní služba včetně aplikace. Takže odpadá i nutnost vlastnit mechanizaci a najímat pracovníky.
Bohužel, mají i svoje dost podstatné nevýhody. Zejména pokud se aplikují jako náhrada statkových hnojiv, nikoliv jako doplněk. Jak už víme, statková hnojiva, především hnůj, podporují tvorbu humusu, ve kterém bují půdní život. Průmyslová hnojiva ani nedodávají půdě humus, ani nepodporují půdní život. Naopak jej ničí.
Tím se roztáčí nebezpečná spirála. Méně humusu = méně přirozených živin. Ty musejí být nahrazeny průmyslovými. Ale ty se bez humusu v půdě neudrží, voda je snadno odplaví, tudíž se musejí dávat ve vyšších dávkách či kratších intervalech. To ještě více více ničí půdní život, více zamořuje vodu i okolní pozemky, snižuje obsah přirozených živin v půdě a nutí zemědělce zvyšovat dávky a zkracovat intervaly...
Suma sumárum - průmyslové hnojení samo o sobě nemusí znamenat negativní zásah do půdy či krajiny. Je ale nutné pracovat s ním velmi opatrně. Průmyslová hnojiva jsou dobrým sluhou, ale nebezpečným a zlým pánem. Bohužel, s tím, jak ubývá skotu, a navíc se jeho chov přesouvá ze stájí na pastviny, ubývá i statkového hnoje. A dvakrát bohužel, že ještě z toho mála, co zbude, jsou zemědělci schopni krmit spíše vyhnívací tanky bioplynových stanic, než půdu.
No a pokud ještě ekofanatici omezí chov skotu, protože údajně prdí metan a způsobuje globální oteplování, nevypadá to s naší půdou moc dobře.
A to není všechno, co samu podstatu úrodnosti půdy ohrožuje. Co to je a jak z toho ven, to si povíme příště. Tady se podívejte, že aplikace průmyslových hnojiv je dneska docela sofistikovaná činnost.
Lumír Vitha
FVE přemítání, pro příště už nepáchnoucí benzínem, aby to někoho nemátlo
Potřetí usedám ke klávesnici, abych veřejně popřemýšlel, proč FVE, vlastně kompletně OZE, ano, nebo ne. Podle reakcí pod mými dvěma předchozími texty usuzuji, že je to téma přinejmenším dráždivé. Vlastně neusuzuji, spíš se to
Lumír Vitha
FVE zamyšlení páchnoucí benzínem - pokračování
V pátek jsem si položil otázku, proč se zasazovat o další závislost na zdrojích energetických surovin ze zemí s těžko předvídatelnými režimy, když k nám dopadá dostatek energie ze slunečního záření, které je zdarma
Lumír Vitha
Malé fotovoltaické zamyšlení trochu páchnoucí benzínem
Dnes se opět po nějakém čase v tisku objevila informace o tom, že země OPEC snižují těžbu ropy, aby udržely, případně zvýšily cenu. Což mě přivedlo k tomu, hodit na papír otázku, kterou už mám na jazyku dlouho.
Lumír Vitha
Za co bych stávkoval? - Pokračování
Nebo spíš rozvinutí toho, co jsem napsal v pátek. To proto, že debata pod článkem se stočila pouze na školné, jako kdybych označil školné za univerzální všelék. V úvodu pro přehlednost zopakuju stěžejní odstavec zmíněného textu.
Lumír Vitha
Za co bych stávkoval?
Na pondělí se chystá generální stávka, byť podle způsobu informování médií to vypadá jako stávka učitelů za vyšší platy. No neva, zůstanu jako učitel u toho, že i tak se to dá vyložit a že tudíž celkem snadno dopředu odhadnu,
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Poslanci budou jednat o zákoníku práce, ANO a SPD odmítají výpověď bez důvodu
Přímý přenos Poslanci mají začít projednávat úpravu zvyšování minimální mzdy. Novela zákoníku práce předpokládá...
Zdravotnictví čekají krušné roky, předjímá Válek. V analýze řeší seniory i prevenci
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v dokumentu „Strategická analýza potřeb resortu zdravotnictví –...
U Prahy vykolejil v zatáčce osobní vlak, dva vagony se převrátily
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak, na místo...
Tuleja publikoval i v pochybných vědeckých časopisech, nyní žádá o stažení článků
Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho...
Ärztin/Arzt für Innere Medizin
Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
nabízený plat:
172 000 - 273 000 Kč
- Počet článků 222
- Celková karma 12,46
- Průměrná čtenost 1280x
Závěr: Internet je dokonalý vynález. Bez něho by blbost chřadla.