Co se děje na poli - Hraboši zabíjejí!
Minule jsme si povídali o hnojení. Dneska si povíme, jaký význam má pro půdu střídání (rotace) plodin, tedy osevní postupy. Mohlo by se zdát, že o tom, co se kde bude sít, rozhoduje výhradně trh. Ale je to opravdu tak?
Půda je - jako v zemědělství prakticky všechno - živý materiál. Mrtvá půda nerodí, to už jsme si řekli. A abychom půdu udrželi živou, musíme se k ní podle toho chovat.
Jednou z podmínek udržení zdravé půdy je sestavení správného osevního postupu. Tedy poskládání pořadí plodin, tak, jak půjdou za sebou během trvání jednoho cyklu.
Stejně jako různí živočichové potřebují k životu různé živiny, stejně tak i rostliny jsou kupodivu docela vybíravé. Co jedné chutná, druhé může i škodit. Monokultury (opakování stejných plodin po sobě) z půdy vyčerpávají stále stejné živiny. A protože i rostliny vyměšují (nojo, opravdu), v podstatě si kálejí do vlastního hnízda. Každá plodina má svoje symbionty i škůdce, monokultury podporují rozvoj těchto škůdců a vyvolávají nutnost chemického ošetření...
A - jak už také víme - každá plodina (nebo alespoň skupina plodin, jako obiloviny, okopaniny a pod.) vyžaduje také specifické zpracování půdy před setím či sadbou - jinou hloubku orby, jiné hnojení.
Pojďme si ukázat, jak se po sobě jdoucí plodiny navzájem ovlivňují, v praxi. Vezměme si si klasický 4-honový osevní postup, jemuž se někdy říká Norfolkský.
1. rok - Ozimá obilovina
Předplodinou je jetelovina - jetel nebo vojtěška. Po jetelovinách je nutná hluboká orba, protože jeteloviny mají velmi bohatý a hluboký kořenový systém, který je třeba rozrušit. V půdě navíc zůstává mnoho organického dusíku, protože jeteloviny (podobně jako luskoviny - bob, fazole, hrách, peluška apod) žijí v symbióze s bakteriemi, které dusík vážou. Orba může proběhnout v létě, je dost času na přípravu půdy a setí.
Ozimé obiloviny se vyznačují vyššími výnosy, než jarní odrůdy. Ozimá pšenice může "sypat" i 100 q z hektaru. Po jetelovinách mají všechny předpoklady dát dobrou úrodu. Půda je odpočatá, plná organické hmoty s vyváženým poměrem uhlíku a dusíku, a je schopna relativně dobře udržet i průmyslové hnojivo k podpoře vývoje plodiny. Obiloviny z půdy nevyčerpají veškeré živiny, takže mnoho jich zůstane i pro následující plodinu.
2. rok - Okopanina
Ozimé obiloviny dozrávají obvykle o něco dříve než jařiny, což opět dává prostor pro dostatečnou přípravu půdy na následující plodinu. Jak už víme z minulých kapitol, okopaniny potřebují také hlubokou orbu a dostatek statkových hnojiv. Často se jako meziplodina vysévá buď hořčičná směska na zelené hnojení, nebo luskovino-obilní směska (hrách, vika, oves) na krmení. Obojí obohatí půdu o živiny.
Okopaniny (agrotechnicky sem patří kromě brambor a řepy i kukuřice a slunečnice), půdu poměrně vyčerpají. Řepa i brambory jsou schopné vydat až 600 q hlíz či bulev. Navíc se často sklízejí až na podzim, takže už není čas na kvalitnější přípravu. Vetšinou se sotva stihne orba, navíc pouze mělká. Proto následuje
3. rok - jarní obilovina
Nejčastěji ječmen. Další jarní obilovinou jsou jarní pšenice či občas ještě můžeme zahlédnout oves. Ten se ale moc nepěstuje. Dává malé výnosy, dozrává pozdě a tím znesnadňuje podsev. Jařiny půdě nic nedávají, naopak čerpají zbytky živin, které v půdě zůstaly hlavně po jetelovině a okopanině.
To ale nijak nevadí, často se vysévá sladovnický ječmen, který potřebuje jen málo dusíku a tak mu nižší obsah tohoto prvku nijak nevadí.
4. rok - jetelovina
Současně s obilovinou se vysévá v jedné operaci i jetelovina (hlavně jetel nebo vojtěška). Ta roste pomaleji než obilí, takže obilí ji snadno přeroste, zastíní a tím ještě víc zpomalí její růst. Po sklizni obiloviny se směska dostane ke světlu a začne normálně růst. Někdy se ještě na podzim stihne i jedna sklizeň jeteloviny.
To znamená, že po jařině se neoře, půda se nechá ležet a odpočívat. Jeteloviny svými dlouhými kořeny obohatí půdu o organickou hmotu a dusík. Daní za to je vyšší stupeň vysoušení půdy, protože jeteloviny tahají vodu i z větší hloubky, mají bohatý nadzemní systém a tím i velký odpar. Proto se nechávají většinou jen rok.
A celý cyklus se opakuje.
A jak je to dnes? Dnes se používá tříhonový systém obilovina/obilovina/kukuřice nebo řepka. Orba a animální hnojení přichází jednou za 6 let, protože obiloviny a řepka se sejí pomocí bezorebných technologií a hnůj se zaorává pouze pod kukuřici. Půda ztrácí humus, sype se do ní stále více průmyslových hnojiv. Bez orby se vyčerpává stále stejná cca 15 - 20 cm tenká vrstva ornice, půda nemá čas si odpočinout. Navíc je utužována stále výkonnějšími stroji, které jsou sice schopné díky pásům a širokým pneumatikám snížit tlak v kolmém směru, ale ty stovky koní výkonu dnešních traktorů utužují půdu ve směru vodorovném, a proti tomu není obrany.
To vše vyhovuje škůdcům žijícím v hlubších vrstvách půdy. Tedy i hrabošům. Nic je neruší, nic je nevyhání. Mají se doslova jako v bavlnce.
Komunisti zničili půdu i krajinu rozoráním mezí a melioracemi, ale aspoň dodržovali osevní postupy. Dnešní zemědělští velkovýrobci nejenže tento stav nijak nenapravili, ale ještě omezili plodinovou pestrost a navíc ještě víc zintenzivnili výrobu.
Menší hospodáři se sice snaží, ale sami to neutáhnou.
A do toho ještě slyšíme volání velkofarem po dotacích ne na hektar, ale na jednotku produkce. Pokud na to odpovědné osoby přistoupí, bude to pro naši krajinu i potravinovou soběstačnost velmi ohrožující. I čápi se už přesvědčili, že hraboši zabíjejí.
Tak, konec mého osobního pohledu, příkládám odkaz na příklady sestavování osevních postupů, tady je 4honový.
Nashle příště.
Lumír Vitha
FVE přemítání, pro příště už nepáchnoucí benzínem, aby to někoho nemátlo
Potřetí usedám ke klávesnici, abych veřejně popřemýšlel, proč FVE, vlastně kompletně OZE, ano, nebo ne. Podle reakcí pod mými dvěma předchozími texty usuzuji, že je to téma přinejmenším dráždivé. Vlastně neusuzuji, spíš se to
Lumír Vitha
FVE zamyšlení páchnoucí benzínem - pokračování
V pátek jsem si položil otázku, proč se zasazovat o další závislost na zdrojích energetických surovin ze zemí s těžko předvídatelnými režimy, když k nám dopadá dostatek energie ze slunečního záření, které je zdarma
Lumír Vitha
Malé fotovoltaické zamyšlení trochu páchnoucí benzínem
Dnes se opět po nějakém čase v tisku objevila informace o tom, že země OPEC snižují těžbu ropy, aby udržely, případně zvýšily cenu. Což mě přivedlo k tomu, hodit na papír otázku, kterou už mám na jazyku dlouho.
Lumír Vitha
Za co bych stávkoval? - Pokračování
Nebo spíš rozvinutí toho, co jsem napsal v pátek. To proto, že debata pod článkem se stočila pouze na školné, jako kdybych označil školné za univerzální všelék. V úvodu pro přehlednost zopakuju stěžejní odstavec zmíněného textu.
Lumír Vitha
Za co bych stávkoval?
Na pondělí se chystá generální stávka, byť podle způsobu informování médií to vypadá jako stávka učitelů za vyšší platy. No neva, zůstanu jako učitel u toho, že i tak se to dá vyložit a že tudíž celkem snadno dopředu odhadnu,
Lumír Vitha
Je Prigožin skutečně mrtvý?
Po středeční nehodě letadla na trase Moskva - Petěrburg existuje možnost, že opravdu mrtvý je. I když - řečeno slovy klasika - možná ještě trochu žije.
Lumír Vitha
Hybrindák už bůhvíkolikátý aneb Někdo se hybridem už narodil
Minule jsem skončil u hybridů, které už se aspoň chvilku umějí chovat jako elektromobily. Řeč byla o vozech, které vycházejí ze sériových modelů a využívají s nimi mnoho společných dílů, včetně poháněcí soustavy. Ale na konci
Lumír Vitha
Hybrindák 4 - Skutečný hybrid
Minule jsme si řekli něco o mild hybridech (dnes se jim říká full hybridy). Zapomněl jsem dodat, že je to technologie převzatá s Formule 1, takže nějaký smysl to rozhodně má. Dnes jsou na řadě pokročilejší technologie,
Lumír Vitha
Hybrindák 3 - co to vlastně hybrid je?
Už potřetí se chystám otřít si hubu hybrindákem, a pořád jsem ještě neřekl, o čem to vlastně bryndám. Co si vlastně máme pod tím pojmem "hybrid" představit. Slovník cizích slov nám říká,
Lumír Vitha
Hybrindák 230613 - Je fajn, když to jde bez kol a hřídelí
Od nepaměti se veškerá síla, veškerý pohyb, přenášely pomocí kol a zubů, řemenů, řetězů, hřídelí a táhel, rohatek a vahadel, zdvihátek a spousty dalších hejblátek, která se po sobě odvalovala, třela, narážela do sebe a odstrkovala
Lumír Vitha
Hybrindák 20230612
Jednoho dne člověk zjistí, že stojí na samém okraji útesu a zadívá se do té černé propasti času, do níž nezadržitelně směřuje, a řekne si: "Ještě ne!" Teda zvolá, alespoň v duchu. "Ještě si chci aspoň koupit nějaký slušný auto!"
Lumír Vitha
Malá solární úvaha na prahu slunečného dne
Před lety jsem si ze zvědavosti zjišťoval, kolik energie ročně vyrobí lidstvo a kolik energie k nám doletí od Slunce. Prameny se dost liší, poznámky jsem si sice dělal, ale někam založil, a tak jsem si ráno našel jiný zdroj.
Lumír Vitha
Opožděná odpověď paní Lhotské aneb Kudy, EU?
Dnes ráno jsem narazil na článek paní Lhotské, ve kterém představuje svou vizi budoucnosti EU jako společenství národních států propojených ekonomickou spoluprací na společných pravidlech, ale politicky zcela autonomních.
Lumír Vitha
Smyslem dezinformací není dezinformovat, ale podpořit vzdor
Téma dezinformací v poslední době hýbalo českou společností. Celkem očekávaně, probíhaly prezidentské volby a to je velmi příhodná doba pro mentální útok.
Lumír Vitha
Proč budu - bude-li to nutné - volit generála Pavla?
Blíží se prezidentské volby a rozbíhá se naplno kampaň. Seznam kandidátů je dlouhý a těžko se v něm hledá kandidát volitelný srdcem. Tedy aspoň pro mne.
Lumír Vitha
Je Putin stále všemocným vládcem?
Putin se chová jako car. Na první pohled to vypadá, že co řekne, to platí a vlak přes to nejede. Mění generály jako ponožky, anektuje cizí území a vypadá spokojeně.
Lumír Vitha
Co získáme zastropováním cen energií?
Mediálním prostorem rezonuje nové zaklínadlo na problémy dneška. To zaklínadlo zní: Ceno energií, zastropuj se! Co se stane, až ho politici nahlas vysloví?
Lumír Vitha
Do školy na devátou - proč ne?
Dnes ráno mě zaujal blog Jana Vaříka o tom, jak se nestačí divit aneb Do školy na devátou. Kolega Vavřík pod ním však neotevřel diskuzi, tak volím cestu vlastního zamyšlení.
Lumír Vitha
Na kolik nás přijde pomoc Ukrajincům?
Včera jsem narazil na blog jisté dámy, která varovně zdvíhala prst před údajným jednáním firem, které snižují platy českým dělníkům, protože Ukrajinci jsou ochotni pracovat za méně. Což pochopitelně spustilo v diskuzi lavinu
Lumír Vitha
Ruský ústup ze severu - realita nebo past?
V úterý odpoledne se objevila v médiích zpráva, že Rusko už splnilo dílčí cíle "speciální vojenské operace", a že se zaměří na ten hlavní - osvobození Donbasu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 222
- Celková karma 12,45
- Průměrná čtenost 1280x
Závěr: Internet je dokonalý vynález. Bez něho by blbost chřadla.